Bakterie, které se v našich ústech hromadí v podobě zubního povlaku, ulpívají nejčastěji na místech, která se těžko čistí: v rýhách a jamkách na žvýkacích ploškách, v mezizubních prostorech, v okolí krčku zubu nebo na obnaženém kořeni.
Bakterie se živí cukry z naší potravy a produkují kyseliny. Tyto agresivní kyseliny narušují povrch zubu. Dochází k demineralizaci (odvápnění) skloviny a později ke vzniku povrchového kazu. Odvápnění se nejčastěji projeví jako křídově bílá skvrna.
Jakmile je sklovina narušená, kaz pronikne do hlubší a měkčí vrstvy, do dentinu, kde se šíří rychle. Povrchové kazy nebolí, později ale může být zub citlivý na teplo, chlad, sladké nebo kyselé.
Když se bakterie dostanou až k „nervu“, vznikne zánět zubní dřeně, který se nejčastěji projeví prudkou bolestí, někdy vystřelující do okolí. Pak už nestačí výplň a je na místě ošetření kořenových kanálků. Zub ale může odumřít i úplně bez příznaků.
Jak vzniká zubní kaz (anglicky)
Přijímáme nové pacienty
Bez zbytečného čekání, s důrazem na kvalitu a prevenci.